Co ochutnat v Andalusii? Třeba gazpacho, které se tu narodilo!

04. 03. 2019

Frčet si to na kole horkým Španělskem a nezobnout si ani za mák z místních dobrot? Takhle to u nás nechodí. Extremácké výpravy počítají i s časem na poznávání cizí kuchyně.

Dnes bychom vás – alespoň článkově – nalákali na to, co nám za ta léta ježdění po Andalusii „šmakovalo“ a věříme, že by mohlo i vám. A začneme tím, co už jste možná i někde zaslechli. Slůvkem tapas…

Tapas, to je malá společenská slavnost

Tak si ho přibližme! Ono to totiž není jen jídlo, je to spíš drobná společenská událost, společné stolování družných lidí. Spočívá tedy ve schůzce kolem jednoho stolu, na kterém najdeme sušenou vepřovou šunku (jamón), nejrůznější druhy salámů a klobás, olivy, vyzrálé sýry…Víme, zní to úžasně, že? Každý si dá, na co má chuť. Žádná sešlost ve Španělsku se bez této rafinované dobroty neobejde a očekává se i v barech při běžné objednávce pití.

Když je řeč o vyzrálých sýrech, tak nám vytane na mysli Holandsko a téma sýrů. Přečtěte si naše tipy, co si právě z Holandska přivézt za všechny možné suvenýry.

K tapas neodmyslitelně patří sklenka dobrého vína. Mimochodem – právě slůvko tapas, odvozené od španělského výrazu „tapar“, označuje „přikrytí“. Bývalo totiž zvykem, že si stolující zmiňovanou sklenku vína přikrývali plátkem chleba nebo šunky, aby do ní nepadal otravný hmyz.

Další verze říká, že u zrodu tohoto rozmanitého pokrmu stál král Alfons X. Kastilský, kterému lékaři doporučovali prokládat víno drobným občerstvením.

V Andalusii se zase tapas podává spíš ke sklence sherry. Tento nápoj se řadí k vínům fortifikovaným, k nimž patří třeba i portské. Na rozdíl od něj se ale šťáva určená do sherry nenechává úplně prokvasit. Kdo neochutná, nepochopí.

Gazpacho, pro to bije španělské srdce!

U nás se můžeme chlubit svíčkovou, Španělsko, konkrétně Andalusie, zase vyhlášenou polévkou podávanou za tepla i za studena. Ano, konečně přišla řada na gazpacho. Právě to, že je tenhle pokrm dobrý i za studena a dokáže v horkých španělských dnech příjemně osvěžit, z něj dělá absolutní špičku v jihoevropské gastronomii. Sami to poznáte, jen co seskočíte z kola, začnete po něm pátrat.

Gazpacho se může verzí od verze lišit, ale základem jsou vždy šťavnatá, lahodná rajčata. Zralá, oloupaná, rozmixovaná. K nim patří zelené papriky bez semínek, okurka, cibule, česnek, sůl, pepř, citrónová šťáva, vinný ocet a samozřejmě nesmí chybět olivový olej, nejpodstatnější surovina v každé andaluské kuchyni. Tahle kombinace je pro letní osvěžení mnohem lepší než kdejaká zmrzlina, věřte nám. Stojí za to se o tom při toulkách Španělskem přesvědčit!

A ještě jedna věc – víte, že gazpacho má i svůj den? Je jím 25. listopad. My se tedy nedivíme, tahle laskomina si ho opravdu zaslouží.

Podobnou pochoutkou, tedy také studenou polévkou, je ajoblanco – hlavní roli v ní hraje chléb, mandle, česnek, olivový olej… A pozor, servíruje se s hrozny nebo melounem!

Ochutnáváme dál: paella, vepřové maso nebo sangria

Paella sice není typicky andaluské jídlo, svůj původ má ve Valencii. Těší se tu ale velké oblibě. Jde o pokrm velmi podobný rizotu nebo pilafu, dříve velmi populární mezi nejchudšími vrstvami. Dnes si můžete pochutnat na třech verzích – rýže se dá kombinovat s masem, zeleninou a fazolemi, v dalším případě s rybami a nakonec existuje i mix. Třetí zmíněná verze je oblíbená spíš na severu Španělska a Španělé obecně, aspoň ti na jihu, ji nevidí moc rádi.

Iberské vepřové maso, to je gastronomická povinnost každého masožravce, který do Andalusie vstoupí. Pochází z polodivokých iberských prasat žijících na pastvinách a v dubových a korkových hájích. Zvláštní jsou v tom, že se krmí jen žaludy a trávou. Díky této „životosprávě“ obsahuje jejich maso jen minimum tuku, které je navíc po těle pěkně rozloženo. Až někde uvidíte kýtu zavěšenou na háku, ze které hostinský jemně odřezává plátky masíčka, pravděpodobně půjde právě o tuhle dobrotu.

A vína? Ta jsou ve Španělsku naprosto legendární. Přímo v Andalusii se nachází vinařská oblast Jerez de la Frontera. Pokud byste přece jen radši sladší víno, najdete ho v Málaze. To, co vám ale s největší pravděpodobností zamotá hlavu – do slova a do písmene – bude tinto de verano, červené víno míchané s nápojem z pomerančů nebo citrónů. Lahodné osvěžení připomíná limonádu, proto předem varujeme – dávejte si pozor na jeho množství.

A na kole jezdíme i do Provence – kde musíte „stopro“ ochutnat zase místní růžová vína!

Na tomto místě nemůžeme nezmínit sangrii. Jestli jste někdy ochutnali tu, kterou obchodní řetězce servírují Středoevropanům v krabicích, vězte, že skutečná sangria je úplně jiná. Spojení červeného vína, ovocné drti a malého množství brandy má nenapodobitelnou chuť.

Tak co, nalákali jsme vás? S námi prozkoumáte Španělsko všemi smysly. Poznáte ho ze sedla kola, ale dopřejeme vám i dostatek času na to, abyste poznali zdejší bohatou kuchyni. Těšíme se na vás!

 

zpět na seznam článků